PRVNÍ MĚSÍCE U NÁS




Snoopyho jsme si přinesli domů 20. června 2002, po docela pro něj stresující cestě metrem, bylo tam asi moc lidí a hluku a hlavně tam jezdilo metro, a vlastně ho taky rozptylovali lidi okolo, který nejspíš nikdy neviděli malý flekatý klubíčko. Vlastně já štěně dalmatina též nikdy neviděl. Takže tu první hodinku se svojí novou smečkou si protrpěl. (Jeli jsme z Palmovky až na Záběhlickou a navíc busem už ani nevím kam přesně). Doma mu byl představen baráček, pelíšek, miska a nějaký hračky na žvejkání a hlavně noviny, kde může loužičkovat a šiškovat.

Kam na toaletu pochopil rychle, a až na malý výjimky sme s ním byli převelice spokojený, koberce sme stejně v přízemí neměli. První noc sem spal se Snoopym v přízemí, v noci nekňučel jen občas se vzbudil a trochu kníknul a šmejdil co je kde novýho, třeba k snědku. Druhý den byl už náročnější, hlavně pro nás - stěhování do nového bytu, kde byl lepší přístup do budoucna k bezpěčnýmu místu na běhání, na Chodov. Tam už se život Snuflíka notně ustálil a hlavně zrychlil. Já chodil do práce a starala se mi o něj přítulkyně. Musel ji dost zlobit kníkáním a loužičkováním, nejspíš sme měli hnedka chodit na procházky ven, ale já osobně sem měl starost aby nechytil nějakou nemoc od jinejch psů nebo zvířat, takže poprvý si zvětšil rozhled až někdy... prostě za delší dobu. Ještě teď vzpomínám, jak sem letěl ven, kdykoliv se vzbudil, nebo si přestal hrát aby mohl udělat louži. To už uměl druhý den (někdy má někdo starosti ukecat a naučit psa vykonávat potřebu venku, když ví že může doma na noviny) ale jelikož je Snoopy móóóóc chytrej pejsek tak to zvládl. K našemu velkýmu překvapení louže doma už nedělal, až na malý vyjímky který měli četnost maximálně jednou do týdne. Venku se mu strašně líbilo, čekalo tam spousta nových věcí, který mohl občas sežrat, jeho oblíbeným zákuskem byli vysušený slimáci. Pak chudinka flekatá se divil, že se s náma nemohl mazlit. Na to sem zapomněl, v tý době už dávno uměl sedni, lehni a přiběhl na zavolání. Venku taky potkával první psy, kterejch se strašně bál. Úplně první pes zblízka byla asi 20 centimetrů veliká čivava. Popíšu to jednoduše, naběhla na Snoopyho, Snoopy stáhl ocas, zdrhal a strašně kvičel, po dlouhý chvilce mu otrnulo a málem z ní udělal tři malinkatý. Tou dobou se už naučil piglovat ostatní štěňata a psy (to aby je ponížil a dokázal jim, kdo je dominantní a nadřazenější) to mu vydrželo až do teďka, jenže už se to nějak jeho větším a hlavně silnějším obětem nelíbí hihihihi.

pokračovaní později...